Setkání s klenoty moří

Jedněmi z nejkrásnějších a nejzáhadnějších obyvatel mořského dna jsou pestrobarevní nahožábří plži (Nudibranchia). Tahle zviřátka jsou samostatnou skupinou zadožábrých plžů (Opisthobranchia) patřící do kmene měkkýšů (Mollusca). Je to velmi bohatá skupina zahrnující nespočetné množství čeledí a druhů. Vypadají tak jako by je sám Poseidon maloval ve svém volném čase, i v rámci jednoho druhu mají obrovskou barevnou variabilitu. Zbarvení však neslouží primárně na ozdobu nýbrž na to, aby odradilo příslušné predátory. Zkrátka říka: Ode mne pryč, nejsem nic k jídlu.“ Zbarvení plže je určeno hlavně potravou, kterou se živí. Jsou to mistrní predátoři. Jejich potravou jsou hlavně mořské houby a žahavce.

Někteří plži jsou dokonce schopni žahavé buňky obsažené v žahavcích, jimiž se živí, přesunout do zvláštních útvarů na povrchu těla – tzv. cerata. Pokud se tedy některý predátor rozhodne plže napadnout, je pak nemile překvapen jeho účinnou obranou. Tímto se vyznačuje skupina Aeolidacea, která je druhou největší skupinou nahožábrých plžů. Název je odvozený od jména řeckého boha Aeola, což byl bůh větru. Skupinu tvoří okolo dvaceti čeledí, z nichž nejznámější je nejspíše čeleď Flabellinidae a Facelinidae. Přestože název nahožábrý plž je odvozený od vystouplých žaber na zadní části těla plžů tak ne všichni zástupci tento typický znak mají. Například skupině Phyllidiidae žábry druhotně chybí, dýchají tedy celým povrchem těla. Největší skupinou jsou Chromodorididae, hvězdnatky. Sem patří asi nejvíce vyhledávaný plž – Hexabranchus sanguineus, čili Španělská tanečnice. Kdo by netoužil po tom ji jednou spatřit tančit. Je také pravda, že je to největší zástupce celé skupiny nahožábrých plžů – tudíž pro většinu potápěčů lépe viditelný. Malinkaté plže v tom velkém korálovém útesu tak snadno nenajdete, musíte mít dobré oko.

Nahožábří plži jsou hermafroditi, tzn. že jeden jedinec má v sobě samčí i samičí pohlavní žlázy umístěné většinou blízko u sebe. Neznamená to však, že by byl schopen reprodukce sám o sobě. Musí mít k sobě partnera, se kterým si vymění spermie, navzájem se tedy jakoby oplodní. Vajíčka, spojená slizem, potom nakladou na různou vegetaci, žahavce či na jakýkoliv pevný podklad, a jsou zanechána bez další péče. Snůška může mít různou barvu- od bílé až např. po křiklavě červenou, záleží na druhu plže i na potravě, kterou se živí. Přestože je spousta druhů nahožábrých plžů již popsána, stále se nacházejí nové a nové druhy. Stále tedy můžeme objevovat něco nového. Znalosti, které zatím o těchto tvorech máme, jsou stále jen malým zlomkem toho co se dá ještě vyzkoumat. Ti, o kterých se myslelo, že žijí jen na jednom místě se najednou objeví i jinde, otázkou je jak a proč. Změnilo se něco v prostředí co nám uniklo nebo jsme jen nedávali při zkoumání pozor. Kdo ví? Jisté je, že moře skýtá nesčetná tajemství a nám nezbývá nic jiného než je pomalinku odhalovat. Moře nám vždy poodkryje jen kousíček ze svého světa, lehce a opatrně. Kolikrát se člověk stává svědkem něčeho úplnou náhodou. Pozorování nám dává potřebné informace. Nedávno se začalo zkoumat zvláštní chování ryb v přítomnosti nahožábrých plžů. Některé totiž na ně útočili a uždibovali jim třeba žábry nebo cerata. Zatím se nepřišlo na to proč se ryby takto chovají ani jestli to plžům nějak škodí. Ale jednoho dne se na to třeba přijde.

Klenoty moří, tak jsou nahožábří plži nazýváni. Je to opravdu výstižné. Drobné a pestré tvorečky nacházíme většinou málokdy a pokud je najdeme pak z nich máme nevýslovnou radost. Pro fotografa jsou cenným ,,úlovkem“, pro biologa dalším důvodem ke zkoumání a pro ostatní potápěče jsou to ti nejkrásnější tvorové pod sluncem.