Martina Balzarová - fotografka, potápěčka a bioložkaenglish version

Články

Blízká setkání- tentokrát o lidech

5-9-2009

Nádherné gorgonie dokreslují krásu útesu.
Kapky mořské vody se rozstříknou všude kolem. Stačil jeden krok z lodi a vznášíme se na hladině. ,,Všichni připraveni? OK.“ Sestup. Vzduch pomalu uniká z jacketu a modravá hlubina nás pomalu polyká. Dívám se kolem jestli je vše v pořádku. Nikdo nemá žádný problém. Pokračujeme v sestupu dle plánu a necháváme se uchvacovat nejen nekonečnou podvodní krásou ale i stavem beztíže. V naší šestičlenné skupině jsme čtyři „staří pardálové“ a dva potápěči, kteří teprve minulí týden dokončili potápěčský kurz a teď si rozšiřují postupně své zkušenosti. „Staří pardálové“ zvláštní, vždyť mně je teprve 18 let. Ale vlastně ano z pohledu začínajících potápěčů jsem vlastně zkušená matadorka mořských hlubin. Nikdy se však nepovyšuji nad začínající potápěče a vždy ochotně poradím a ráda předám své zatím získané zkušenosti a znalosti rozmanitého podvodního života. Někdo se teď asi usmívá, co může předat za zkušenosti 18tiletá dívka. Může. To ale neznamená, že já sama už se nemám v potápění co učit a dále získávat nové a nové zkušenosti. To ale platí pro všechny „ pardály“, a na to nikdy nezapomínejme.

Každý začínající potápěč nemusí mít hned ukázkové dovednosti, ty získá časem, ale měl by vždy dodržovat daná pravidla při potápění, mít ohled k ostatním a také k přírodě. A každý dobrý potápěč by mu měl být vzorem. Potápěči jsou obecně velmi otevřená skupina, která mezi sebe velmi rychle přijme další nadšence. A nezáleží na tom zda se jedná o 12tiletého žáčka nebo o dejme tomu příslušníka starší generace. Někteří starší potápěči se na mladou potápěčskou generaci dívají s jistým opovržením, přece se nebudou bavit s někým kdo v době kdy oni se už dávno potápěli tak byl ještě na houbách. Takhle to vypadá, že mám něco proti starším lidem, naopak já je oceňuji, ráda se s nimi bavím a dělím o zážitky a zkušenosti, ale musí ten člověk být osobnost, umět poradit při problému a předávat s radostí nabité zkušenosti i své nezapomenutelné zážitky. Když je nutné potápět se ve skupinkách tak se občas setkám s tím, že někteří potápěči když uslyší, že by s nimi měl jít na ponor začátečník tak se začnou hašteřit atd., že ho ve skupině nechtějí a že bude zdržovat a kdoví co ještě. A přitom ten začátečník může být daleko lepší potápěč než ten samozvaný borec a to hlavně přístupem k potápění a k přírodě.

Je zvláštní jak rychle někteří lidé zapomenou na to jak sami začínali a místo, aby se podělili o své zkušenosti se začínajícími potápěči se jim akorát posmívají a někdy dokáží i nevybíravým způsobem zesměšnit snaživého potápěčského „eléva“. Naštěstí tolik lidí není, přesto jsem několik takových machrů při svých cestách za potápěním potkala. Poznají se velmi snadno, jsou navenek velmi sebejistí, hluční, nezodpovědní, odmítají dodržování pravidel a dost často je hrubě porušují. Jsou bezohlední k ostatním. Takové lidi nemám ráda, myslí si o sobě kdoví jací to jsou borci a přitom to většinou vůbec není pravda. Někteří „potápěči“ si myslí, že si mohou dovolit pod vodou všechno. Dotýkat se korálů, ne-li si je dokonce brát na památku, chytat se pod vodou různých živočichů… Oni si snad ani neuvědomují, že jim mohou nějak ublížit. Vždyť jen nepatrný dotyk může zabít několik desítek let starou kolonii korálů, někteří živočichové jsou tak náchylní na jakoukoliv manipulaci, že je to může i zabít. Třeba mořští koníci, při jakémkoliv dotyku se jim tak rozbuší srdce tak, že jim může stresem až puknout. Jednou jsem někde četla, že existují fotografové, kteří když najdou vzácnou krevetu harlekýnovu (Hymenocera picta), vyfotí si jí a pak zabíjí, aby ji už nikdo nemohl vyfotit a oni tak měli jeden ze vzácných snímků. Tomu já ale nevěřím, nemyslím si, že by toho byl někdo schopen.

Díky potápění jsem již poznala mnoho úžasných a zajímavých lidí a těším se vždy na nová setkání a na zážitky, které spolu, a to nejen pod vodou, zažijeme. Já zastávám názor, že jaký je člověk na suchu tak se chová i pod vodou. Nezáleží na věku, zkušenostech ani čemkoliv jiném, záleží zkrátka jen na chování toho člověka jak ho budu brát, zda to pro mě bude dobrý potápěč v pravém slova smyslu a nebo nafoukaný arogantní člověk. Každý( i „staří pardálové“) by si měl čas od času uvědomit jak se chová, být dobrým kamarádem, jít začínajícím potápěčům příkladem ve všem, v dodržování pravidel i v ochraně podvodní fauny a flory. Snažme se tedy všichni aby oslovení zkušený potápěč zároveň znamenalo dobrý potápěč.
 

zpět