Úžasný podmořský svět Severních Sulawesi

Ostrov Sulawesi neboli Celebes je součástí státu Indonésie a tvarem prý připomíná orchidej. Už jenom tento netypický tvar je příslibem, že tento ostrov je jedinečný. Naleznete zde velké množství endemických druhů rostlin i živočichů. Je domovem např. zvláštního prasete babirusi či černých makaků.

Největším lákadlem v pralese ale je drobný primát nártoun (Tarsius spektrum) živící se hmyzem. Nártouni tvoří systematicky samostatnou linii mezi poloopicemi a opicemi. V současné době je rozlišováno devět druhů nártounů, kteří obývají ostrovy Jihovýchodní Asie. Ostrov Sulawesi je z geologického hlediska velmi zajímavý- vznikl sražením Australské a Asijské desky. Každá část Sulawesi je jedinečná a velmi odlišná nejen co se přírody týče, ale i skladby a života místních obyvatel. Rozlišují s etak v podstatě tři části- Severní, Střední a Jižní Sulawesi. Severní Sulawesi je celosvětově vyhledávanou potápěčskou destinací.

Národní park Bunaken rozkládající se kousek od hlavního města Severního Sulawesi Manada byl založen v roce 1991. Je tvořen 5 ostrovy a kouskem pobřeží Sulawesi. Celá oblast má rozlohu téměř 80 000 hektarů. Je vyhlášený zejména pro obrovské porosty mangrovů a vyjímečného podmořského života. Mezi ostrovy jsou hloubky přes 1000m takže i když jsou ostrovy blízko sebe jsou vlastně velmi izolované. Bunaken je tak místem pro specifické potápění podél porostlých stěn, mnohdy v silném proudu. Ve volné vodě občas můžete zahlédnout velké želvy, delfíny, žraloky či dokonce dugongy. Roku 1997 zde byl objeven nový druh latimérie na místním tržišti- Latimérie celebeská (Latimeria menadoensis). Zdejší velikost místní populace u ostrova Manado Tua zatím není plně známa a probíhá zde neustálý vědecký výzkum této podivné ryby, zdejším zákonem jste dokonce povinni nahlásit jakékoliv vylovení a musíte se postarat o její zakonzervování či doručení do správy parku. Druhou význačnou potápěčskou lokalitou je Lembežská úžina u přístavu Bitung. Písčité drozde skrývá netušené úžasné potvůrky a příšerky včetně mnoha unikátních druhů. Na okrajích úžiny jsou i krásné korálové útesy, avšak místní specialitou je zkrátka potápění v ne moc čisté vodě nad písčitým dnem.

Jedovaté krásky
Na písečném dně i na korálovém útesu můžeme objevit speciální druhy jedovatých ropušnic. Ropušnice Rhinopias frondosa a Rhinopias eschmeyeri. Tyto úžasné až 30cm ropušnice můžeme vidět pouze na několika místech na světě a Lembežská úžina i národní park Bunaken jsou jedněmi z nich. Celkově existuje 6 druhů ropušnic rodu Rhinopias. Mají poněkud jiný tvar těla než jiné rody ropušnic. Jsou jakoby z boku zploštělé a vypadají trochu jako listy. Mohou mít různou barvu, od žluté přes červenou růžovou až hnědou. Na těle mají někdy skvrnky. Rhinopias eschmeyeri má tělo velmi hladké, zatímco druhý druh je pokrytý všelijakými výrůstky, aby ještě více splynul s okolím. Další vzácnou ropušnicí v Celebeském moři je Pteroidichtys amboinensis. Tento druh má ohromně velké výběžky těla nad očima čímž se velmi odlišuje od ostatních druhů. Celkově je její pokožka více zřasená a v porostu mořských řas se ropušnice dočista ztratí. Její zbarvení ji dokonale pomáhá na sebe neupoutávat pozornost a důvěřivé rybky se stávají snadnou kořistí. Velmi často se povalují na písčitém dně, obvykle žijí v párech.

Podivná muréna
Úhořovité murény mají mnoho tvarů, velikostí i barev. Stejně tak i jejich životní cesta je různá. U murény nosaté Rhinomuraena quaesita existuje podivná propojenost mezi sexuální vyspělostí jedince a jeho barvou. Tato muréna se vyskytuje v celém Indo-Pacifiku a je relativně velmi běžná. Sexuálně nedospělá mláďata mají černo-žlutou barvu, dospělí samci jsou modří a samice žluté. Každá muréna projde všemi 3 stádii, svůj život začínají jako samci, poté změní pohlaví a končí jako samice. U většiny druhů murén dochází ke změně pohlaví v průběhu stárnutí opačně, tedy ze samice na samce. Tento způsob změny pohlaví ze samce na samici se nazývá proteandrie - vyskytuje se i u ryb klaunů. Další zvláštností tohoto druhu je také způsob života. Žijí totiž v dírách na písčitém dně. V případě nebezpečí se dokáží celé schovat dovnitř. Dorůstají až přes metr délky a přitom jsou tlusté pouze asi jako prst lidské ruky. Mají nápadně velké vějířovité nozdry, které jsou pro tento druh typické.

Království příšerek
Lembežské úžině se často přezdívá Království rozedranců (angl. Frogfish) a opravdu zde naleznete nepřeberné množství těchto úžasných ryb. Na světě existuje cca 60 druhů těchto unikátních tvorů. Žijí v tropických a subtropických vodách (mimo Středozemního moře). Ve studených mořích pak nalezneme ještě jejich další příbuzné - mořské ďasy. Rozedranec není vůbec jedovatý a ani nebezpečný, přesto si ho spousta lidí s jedovatými ropušnicemi plete. Stejně jako oni se umí výborně maskovat. Zbarvením a tvarem těla připomíná kus korálu nebo mořské houby. Dokáže své zbarvení i mírně měnit a přizpůsobit se svému okolí ještě precizněji. Ke zvýšení své lovecké úspěšnosti si rozedranec pořídil ještě rybářskou udičku, která mu čouhá z hlavy. Jedná se v podstatě o anténku, na jejímž konci se kýve roztřepený konec připomínající červíčka, drobného korýše nebo rybku. Rozedranec tak jako rybář láká svou potenciální kořist na návnadu. Nehybně sedí na útesu, kameni či kousku lana a čeká na neopatrnou rybu. Přitom se opírá o speciálně uzpůsobené prsní ploutve vypadající jako kráčivé nohy. Často také imituje trávu a vlní se společně s mořskými stébly trávy v rytmu vln.

Některé druhy jsou drobné kolem 10cm, jiné mohou být až 40cm veliké. Živí se dravě, chytají převážně rybky a korýše. Když se kořist přiblíží velmi blízko, rozedranec otevře svou tlamu a kořist vcucne. Vytváří opravdu velký podtlak, takže lov trvá zlomek sekundy. Celý svůj úlovek pak postupně pozře. Dokáže dokonce sníst i jedovatého perutýna stejně velkého jako je on sám. Na Lembežském pískovišti nalezneme téměř desítku druhů. Nejznámější a nejvzácnější je tzv. Chlupatá frogfish (Antennarius striatus). Jedná se o tvarovou variantu pruhovaného rozedrance jehož tělo je pokryto mnoha drobnými výběžky vytvářející tak iluzi chlupatého těla. Tento druh může mít hnědé, světlé nebo velmi tmavé až do černa zbarvené tělo. Jeho udička má na konci tvar dobře rozpoznatelného červa. Dalšími zajímavými druhy jsou A. pictus, A. maculatus, a A. commerson. Rozedranci jsou opravdu úžasné rybky a pozorovat je při jejich lákání potravy nebo dokonce plavání je velký zážitek. Většinou totiž nehybně sedí a nic nedělají. Častým jevem je tzv. zívání,kdy ryby dokořán otevře několikrát svou tlamu, prozatím není pro tento jev žádné vědecké vysvětlení.

Nejmenší mořští koníčci
V tomto koutku Tichého oceánu nalezneme i nepřeberné množství druhů mořských koníčků a jejich příbuzných jehel. Od velkých výrazných a barevných druhů až po ty co jsou jen několik mm velcí. Jedním z nejmenších druhů jsou koníčci pygmy. Nejznámější je určitě druh Hippocampus bargibanti žijící na korálech rodu Muricella. Koníčci dokonale splývají se svým prostředím, nejenže mají stejnou barvu jako korál, ale jejich tělo je vytvarováno tak,že opravdu vypadá jako část větvičky. Na jedné takové gorgonii může být až desítka koníčku, ovšem vzhledem k jejich drobné velikosti je velmi obtížné je objevit. Obvykle dorůstají průměrné velikosti asi jako nehet lidského malíčku. Stále se objevují zprávy po celmé světě, že se objevují další nové druhy těchto drobných pygmy koníčků. Ani se není co divit, že dlouho unikali naší pozornosti.

Tančící mandaríni
Za soumraku na rozbitých korálových útesech vylézají ze svých úkrytů nádherně zbarvené vřeténky mandarín Synchiropus splendidus. Dorůstají až 6cm a nejraději obývají pole rozbitých korálů. Vynikají úžasnou barevností, jejich těla hrají směsicí oranžové, zelené, modré a žluté barvy. Při troše štěstí nejenže je můžete vůbec spatřit, vylézají opravdu jen v určitém a omezeném čase, ale můžete vidět jejich zásnubní tance a následující páření. Pár mandarínů se k sobě tiskne a tančí ve volné vodě až metr nade dnem.

Šupinatý společník
Tropické vody Indického a Tichého oceánu brázdí kromě mírumilovných želv také nebezpeční krokodýli a mořští hadi. V okolí celé Indonésie je velmi vysoká šance, že na velmi nebezpečného mořského hada narazíte. Jejich jed dokáže usmrtit i člověka, ale nejsou to agresivní zvířata. Dokáží se potopit klidně až do hloubky 100m na dobu kolem 2 hodin! S pomocí čichu a hmatu pátrají na útesu po potravě jako jsou ryby, někdy měkkýši či korýši. Dospělí hadi dorůstají kolem 120-150cm délky. Největší druh Hydrophis spiralis dosahuje dokonce až 3m! Mořští hadi rodí živá mláďata kromě rodu Laticauda - ti kladou vejce na souši. Velmi podobní mořských hadům jsou neškodné ryby hadovci, ti je totiž svým zbarvením napodobují, aby se uchránili před predátory.

Chobotnice podvodnice
V roce 1998 byla u pobřeží tropického ostrova Sulawesi objevena podivná proužkovaná chobotnice. Podle jejího zajímavého způsobu života a zejména její schopnosti napodobovat ostatní mořské organismy dostala jméno „mimic octopus“ (Thaumoctopus mimicus). Její ramena dosahují rozpětí až 40cm, samotné tělo je velké pouhých 6 cm. Dokáže napodobit minimálně 15 jiných druhů živočichů- mimo jiné i jedovaté perutýny, mořské hady, trnuchy, sasanky, strašky, hvězdice, kraby, mušle, platýze a dokonce i medúzy. Napodobování je opravdu dokonalé, na první pohled netušíte, že je před vámi chobotnice, mnohdy ani na ten druhý. Během napodobování používá nejen barvoměnu, ale také se přizpůsobuje celým tvarem těla a postavením ramen.

U hlavonožců se často setkáváme s jejich dokonalou kamufláží v prostředí a geniální barvoměnou, přesto je tento druh chobotnice první, u kterého pozorujeme napodobování ostatních živých zvířat. Mimic octopus vykazuje vysokou inteligenci už jen tím, jak volí, které zvíře bude napodobovat. V případech kdy je napadena zvolí většinou predátora - útočníka, jindy se snaží být nenápadná a odplave jako platýz. Její hlavní potravou jsou měkkýši, korýši a drobné ryby. Často napodobuje svou kořist, aby jí zmátla. Např. před krabem může vystupovat jako potenciální sexuální partner, aby se dostala do úplné blízkosti a nečekaně zaútočila. Přes den se pomalu pohybuje na mořském dně a hledá potravu, případně díry vytvořené jinými živočichy, do kterých by se mohla schovat. Typickým prostředím je pro ni dno pokryté pískem na mělčinách. Během plavání může roztáhnout svá ramena do stran, čímž imituje perutýna. Může se zahrabat do písku a mávat pouze dvěma rameny a pohybovat se jako mořský had. Postavením těla v díře zase napodobuje nebezpečného straška. Občas ji můžeme vidět plavat na hladině s rameny podél těla jako žahavá medúza. V noci setrvává v ukradených obydlích jiných živočichů.

Neposedný strašek
Zvědavá očka koukají z písku nebo z korálového útesu. Žádný pohyb jim nemůže uniknout. Některé mají kulatý tvar a patří straškům „drtičům“ (angl.smasher), jiné jsou oválného tvaru a patří straškům „harpunářům“ (angl. spearer). Tyto dvě ekologické skupiny strašků se od sebe liší způsobem lovení kořisti.Drtiči na kořist útočí silnou ranou do těla kořisti, zatímco harpunáři se zachytí ostrými zubovitými klepety do jejich těla. Strašci jsou zvláštní korýši patřící do skupiny Stomatopoda. Žijí v dírách v písčitém dně nebo v korálovém útesu. Neustále si své obydlí zkrášlují a upravují a hlavně hlídají před nepřáteli. Většinou jsou z nich vidět právě jen jejich úžasné složené oči z až 10 000 částí. Dokáží každým okem hýbat samostatně, každé oko je rozděleno na tři části. Straščí oko tak vidí binokulárně, někdy až trinokulárně. V případě, že obě oči míří na cíl má strašek hexnokulární vidění! Někdy se poštěstí vidět straška venku ze svého úkrytu., celé tělo je pokryté krunýřem a může být u některých druhů až 30 cm velké. V době rozmnožování samice hlídá vajíčka a neustále je sebou všude nosí až 11 týdnů, v té době nemůže přijímat potravu. Na Bunakenu i v Lembežské úžině můžete vidět několik odlišných druhů, je dobré navštívit obě lokality, protože někteří žijí pouze v písku, jiní pouze v korálovém útesu a mají specifické podmínky.

Kouzelní drobečkové
Když se podíváme na rozmanitý makro život je tato oblast pokrytá všelijakými drobnými úžasnými tvory. Překrásní nahožábří plži jsou téměř na každém kousku útesu, rozmanitost jejich tvarů, barev a velikostí je až dech beroucí. Dalšími úžasnými tvorečky jsou všemožné druhy krevet a dalších korýšů. Některé imitující mořské trávy, jiné větvičky či pokryté mořskými houbami. Drobné rybky dráčci a vřeténky lezoucí po mořském dně. Jedovaté ďábelské ropušnice, okřídlení šťitníci, z písku koukající hadovci a další malí obyvatelé tohoto potápěčského ráje vás každou chvíli překvapují. Můžete spatřit v mělké vodě i mladé dosud nedospělé jedince různých druhů ryb, které se od dospělců liší nejen barvou ale někdy i tvarem těla. Mnoho jich má speciální způsob chování. Vlní se jako šílení hlavou dolu. Tím napodobují nechutné barevné ploštěnky, aby je predátoři nepozřeli. Samotných ploštěnek je tu také velké množství druhů. Pro mne byli nejkrásnější střapaté rybky vějířníci, přezdívané duchové útesů. Jsou velmi těžko k nalezení a ani se nevyskytují tak často. Pohybují se hlavou dolu a napodobují kousky mořské trávy nebo měkkého korálu. Žijí v párech, je zde výrazný pohlavní dimorfismus kdy samice jsou větší než samci a mají zvětšené břišní ploutve, dochází zde patrně i ke změnám pohlaví samce na samici. Samičky vějířníků stráží vajíčka ve vaku vytvořeném složením speciálně vyvinutých břišních ploutví.

Oblasti kolem ostrova Sulawesi jsou plné rozmanitého podmořského života a což je velmi unikátním jevem, stále zde dochází k objevování nových druhů živočichů. V potápěči téměř přeplněných vodách a nespočetnému množství vědců, kteří sem jezdí unikátní tvory studovat, úspěšně uniká naší pozornosti stále velké množství rozmanitého obyvatelstva zdejších korálových útesů i písčitého dna a proto se stále můžeme těšit co nás zde pod hladinou může překvapit za nečekané objevy.