Největší mořská rezervace na světě

Rok 2010 byl vyhlášen Rokem Biodiverzity a tak v tomto duchu 1. dubna 2010 vyhlásila Velká Británie největší mořskou rezervaci na světě. Ještě donedávna se tímto titulem mohla pyšnit rezervace Papahnaumokukea Marine National Monument na severozápadě Havajských ostrovů (362 000 km2). Území Velké Británie se nachází uprostřed Indického oceánu, má více jak 544 000 km2 a oplývá vysokým počtem nejrůznějších druhů. Kombinací tropických ostrovů, nedotčených korálových útesů a sousedící oceánskou propastí je tato oblast stejně celosvětově významná jako Velký Bariérový Útes nebo Galapágy. Vody kolem 55 ostrůvků Chagos jsou nejbohatším mořským ekosystémem pod Velkou Británií a nachází se zde největší atol na světě. Jsou zde největší a jedny z nejrozmanitějších nepoškozených útesů v Indickém Oceánu. Výjimečnost místa podporuje i přítomnost největšího žijícího korálového uskupení na světě – The Great Chagos Bank, s více jak 220 druhy korálů a více jak 1000 druhů korálových ryb.

V souostroví Chagos bude zakázán komerční rybolov a hlubokomořské vrty stejně jako další aktivity, které by mohly škodit zdejšímu ekosystému. Management celé oblasti se opírá především o vědecké studie a výzkumy a i v budoucnu bude oblast využívána pro zkoumání ekologie, oceánografie i klimatu. Vědecké studie ukazují, že více jak 90% veškerých velkých oceánských druhů ryb zmizelo během posledních 50 let kvůli komerčnímu rybolovu. Rezervace jako tyto, kde je zakázán veškerý lov jsou prokázaným efektivním prostředkem jak chránit mořský ekosystém a jeho bohatství. Desetitisíce rejnoků a žraloků, kteří jsou na seznamu ohrožených druhů každoročně v Chagos uvízne v rybářských sítích. Vyhlášení rezervace tak velmi pomůže k zastavení tohoto masakru a pomůže ochránit nejen žraloky a rejnoky, ale také mořské želvy a vzácné tuňáky (Thunnus obesus) od náhodného uvíznutí v sítí.

Více jak 19% světových korálových útesů již bylo ztraceno a dalších 35% by mělo zmizet do roku 2050. Korály jsou ohroženy nejen znečištěním, ale i změnami teploty mořské vody v důsledku globálního oteplování. Zvýšené množství CO2 v atmosféře a jeho pronikání do mořské vody způsobuje acidifikaci oceánů a rozpouští vápenaté schránky živočichů a zejména tvrdých korálů. Nezanedbatelný je i vliv přílišného lovu korálových ryb. Jakákoliv lidská činnost, která by mohla přímo ohrožovat zdejší korálové útesy bude striktně kontrolována a nebo zakázána.

Ostrovy byly neobydlené až do příjezdu Evropanů kolem roku 1500. V roce 1793 byla na ostrovech francouzská kolonie s plantážemi a otroky. Od roku 1814 patří souostroví Velké Británii, která ho získala od Francouzů na základě části Pařížské smlouvy. V 60. letech 20. století byli obyvatelé ostrovů (převážně potomci bývalých otroků) vystěhování na Seychely a Mauritius, protože ostrovy měly být použity k vojenským účelům. Kromě ostrovu Diego Garcia, kde je vojenská základna je ostatních 54 ostrůvků neobydlených a většina z nich vždy neosídlenými byla. Některé ostrůvky jsou velmi náchylné na erozi a zvyšování mořské hladiny a to především ty co jsou kolem 2 m.n.m

Zdejší pláže slouží jako hnízdiště pro dva druhy mořských želv – karetu pravou (Eretmochelys imbricata) a karetu obrovskou (Chelonia mydas), které jsou obě na červeném seznamu ohrožených druhů. Souostroví je také významným hnízdištěm pro více jak 17 druhů mořských ptáků. Zdejší flora na ostrovech je značně ohrožována invazními druhy, které přinesl do oblasti člověk. Ovšem ještě mnoho ostrůvků je zde naprosto nedotčených a oplývajících původní vegetací. Na pobřeží nalezneme i mangrovové porosty Barringtonia asiatica. Po plážích a v porostu se prohání největší druh suchozemského kraba na světě – krab palmový (Birgus latro). Mláďata se chovají stejně jako krabi poustevníčci a mají tělíčko schované v nějaké ulitě či kokosové slupce. V dospělosti má krab rozpětí až 1 m a váží něco kolem 4 kg. Leze na kokosové palmy a svými velkými klepety drtí a shazuje kokosy. Přestože má krab palmový velké rozšíření je poměrně vzácný, na mnoha místech byl vychytán lidmi jako potrava, návnada pro ryby nebo suvenýr pro turisty. Dalším nebezpečím je stále zmenšující se habitat a ohrožení dovezenými predátory jako jsou krysy.

Souostroví Chagos vzniklo stejně jako Maledivské souostroví před miliony let když se Indie posouvala směrem k Asii. Láva z vulkanické činnosti oceánské desky se stala základem pro ostrůvky. Souostroví je naprosto izolováno uprostřed Indického oceánu a tvoří oázu pro mořské i suchozemské druhy rostlin a živočichů. Tento neskutečný ráj je pro běžného turistu nedostupný. Pouze několik vědců mělo možnost souostroví navštívit a zkoumat a tuto výsadu bude mít i do budoucna. Pro ochranu zdejšího ekosystému je opravdu nejlepší zachovat co nejmenší kontakt zdejší přírody s člověkem.