Mořští koníčci pygmy

V Tichém oceánu nalezneme nepřeberné množství druhů mořských koníčků a jejich příbuzných jehel. Od velkých výrazných a barevných druhů až po ty co jsou jen několik mm velcí. Jedněmi z nejmenších druhů na světě jsou tzv. koníčci pygmy. Nejznámější je určitě druh Hippocampus bargibanti žijící na korálech rodu Muricella. Koníčci dokonale splývají se svým prostředím, nejenže mají stejnou barvu jako korál, ale jejich tělo je vytvarováno tak,že opravdu vypadá jako část větvičky. Na jedné takové gorgonii může být až desítka koníčku, ovšem vzhledem k jejich drobné velikosti je velmi obtížné je objevit. Obvykle dorůstají průměrné velikosti asi jako nehet lidského malíčku, maximálně do velikosti 2,5 cm.

Stále se objevují zprávy po celém světě, že se objevují další nové druhy těchto drobných pygmy koníčků. Ani se není co divit, že dlouho unikali naší pozornosti. První koníček pygmy byl objeven při zkoumání větvičky gorgonie v laboratoři v roce 1970. Původní označení bylo určeno pouze pro druh Hippocampus bargibanti, ale od roku 1997 se začali objevovat další nové druhy a označení pygmy se tedy používá pro všechny tyto drobné koníčci žijící v symbióze s gorgoniemi (Muricella, Annella, Acanthogorgia), koloniálními polypovci (Lytocarpus, Antennellopsis) nebo dokonce s řasou rodu Halimeda.

Nejaktuálnější studie v prosinci 2008 a lednu 2009 přinesla po pěti letech první nové objevy, bylo popsáno hned 5 nových druhů pygmy koníčků z Rudého moře a Indonésie. Tato skupina drobných a unikátních tvorečků se tak rozrostla na aktuálních 9 druhů: Hippocampus bargibanti, Hippocampus colemani, Hippocampus debelius, Hippocampus denise, Hippocampus minotaur, Hippocampus pontohi, Hippocampus satomiae, Hippocampus severnsi a Hippocampus waleananus. Všichni pygmy koníčci se velmi liší od ostatních větších koníčků rodu Hippocampus. Na bázi ocasu nemají váček, mají i menší počet kroužků tvořících ocas. Co se týče rozmnožování je stejné jako u větších druhů kdy se samec stará o vajíčka ve vaku na břiše, ale vstupní otvor je na spodní straně což je zřejmě adaptace na drobnou velikost těla. Mají velmi malý počet mláďat, většinou méně než tucet. Potěr se ihned po narození usadí než by trávil čas jako plovoucí larva v planktonu.

Molekulární studie 32 druhů koníčků rodu Hippocampus ukázala, že H. bargibanti se od ostatních větších druhů velmi liší a patří na samostatnou větev. Je tedy možné, že v nejbližší době se skupinka pygmy koníčků systematicky odliší od větších druhů. Všichni pygmy koníčci patří na červený seznam IUCN se statusem nedostatečná data (Data Deficient) a také do seznamu CITES. Z hlediska ochrany a porozumění těmto unikátním druhům je nezbytný výzkum, avšak malá velikost a dokonalá kamufláž koníčků naprosto znemožňuje jejich nalezení a zkoumání. Zároveň s pygmy koníčky se objevila v roce 2007 nová skupina tzv. pygmy dračích jehel, které jsou také velmi jedinečné a ohromně drobné. U pobřeží Severních Sulawesi a v dalších oblastech Indonésie se postupně objevují tyto malé jehly druhu Kyonemichthys rumengani a předpokládá se, že jsou mnohem více rozšířeny než se zdálo. V příštích letech se tak můžeme jistě dočkat nových objevů.