Setkání s ploštěnkami

Ploštěnky jsou stejně jako nahožábří plži velmi krásná a zajímavá stvoření. Mnoho lidí je nedokáže od plžů rozlišit i když je rozdíl více než patrný. Ploštěnky na rozdíl od plžů patří do kmene Platyhelminthes (ploštěnci) a jak už název napovídá jsou to dorzoventrálně zploštělí živočichové. Mezi ploštenci najdeme volně žijicí i parazitické druhy. Mají slepě zakončené střevo různě větvené. Zajímavostí je tzv. podkožní svalový vak tvořen okružní a podélnou svalovinou včetně šikmých a dorzoventrálních svalů. K vylučování jim slouží protonefridia (plaménková buňka s kanálkem). Nervová soustava je tvořena ganglii na přídi a nervovými provazci propojených navzájem příčnými spojkami. Většinou se jedná o hermafrodity rozmnožujíích se pohlavně tím, že si navzájem dva jedinci vymění samčí pohlavní buňky (spermie) a nebo nepohlavně dělěním (architomické, paratomické). Je u nich zachovaná výrazná schopnost regenerace. Dřívější dělení ploštěnců na ploštenky, tasemnice a motolice už neplatí. Podle současného názoru na fylogenetické vztahy se třída Turbellaria (ploštěnky) rozdělila do tří skupin. Z nichž se první dvě odlišují výrazně primitivnější stavbou těla od zbývajících ploštěnek Rhabditophora.

Rhabditophora zahrnuje většinu druhů z dřívější skupiny Turbellaria. Jsou to převážně volně žijící ploštěnky v mořích, ve sladkých vodách i v půdě. Několik druhů je parazitických. Jedná se o tzv. typické ploštěnky vytvářející v buňkách tyčinkovité inkluze (rhabdity). Po vyloučení z těla tyto útvary bobtnají ve slizovitou hmotu, slouží k obraně, ochraně před vyschnutím a nebo k znehybnění kořisti. Jiný typ rhabditů je produkován žlaznatými buňkami v mezenchymu. Pohybují se plaváním, plazením a nebo vylučováním hlenu. Těla je pokryto řasinkovým epitelem obsahujícím i normální žlaznaté buňky. U velkých druhů ploštěnek je plazení umožněno postupujícími svalovými kontrakcemi na spodní ploše těla nebo pomocí vlnění okrajů těla. Na přídi mají inverzní oči (zpravidla v charakteristickém rozmístění) a chemoreceptory. Ústní a vyvrhovaní otvor je buď vpředu na přídi nebo na spodní straně těla. Hltan může být obvykle jednoduchý Pharynx plicatus nebo savý Pharynx bullosus. Druhy žijíci v tekoucích sladkých vodách slouží jako bioindikátory čistoty vody.
Velké a nádherně zbarvené ploštěnky, které potkáváme občas v mořích patří do skuoiny Polycladida (mnohovětevní). Mají velmi rozvětvené střevo a odbobně i nervovou soustavu.

Plavou pomocí vlnění těla, pohyb je to opravdu hypnotizující obzvláště pro fotografa. Jednou z mých nejoblíbenějších ploštěnek v Rudém moři je ploštenka nádherná (Thysanozoon nigropapillosum) popsaná v roce 1959. Je černě zbarvená s bílým lemem a na hřbetě má žluté papily. Běžně má kolem 5cm takže se nedá lehce přehlédnout. Velmi hojnou ploštěnkou ja také Pseudoceros dimidiatus, která je také černě zbarvená, s oranžovým lemem a jakýmsi zeleným pruhováním. Často se nalézá na písčitém dně. Opět kolem 5cm velikost. Vzácněji viděné ploštěnky jsou Prostheceraeus giesbrechtii v růžové nebo modré formě.

Ve Středozemním moři samozřejmě na ploštenky také narazíte. Thysanozoon brocchii je 5 cm hnědě skvrnitá papilózní ploštenka, Drobná asi 14mm velká pestře zbarvená Prostheceraeus giesbrechtii patří ke klenotům Středozemí. Co se týče ploštěnek žijících v našich vodách tak ty patří do skupiny Tricladida (trojvětevní), jejich střevo je tedy rozvětveno na tři větve. Nejsou tolik zbarvené jako mořské a ani nedorůstají takové velikosti, největší ploštenka potoční dorůstá 3cm a nejznámější ploštenka mléčná maximálně 2,5cm. Ostatní se pohybují kolem 1cm velikosti. Půdní ploštenky naproti tomu mohou mít až 35cm (Bipalium kewense).

Ploštenky jsou sice malé a dalo by se říci tím pádem, že bezvýznamné. Ploštenky jsou predátoři a tudíž v ekosystému nepostradatelní. Navíc ty mořské jsou obzvláště krásné k pozorování i k fotografování. Dívejte se tedy kolem sebe během potápění v mořích tak i v našich vodách, třeba nějakou ploštěnku potkáte.