Mořská příšerka- Rozedranec

Když se člověk podívá na korálový útes, ne vždy spatří všechny živočichy na první pohled. Mnozí z nich jsou drobní a dobře maskovaní. Ale i velcí živočichové se mohou lehce přehlédnout. Jedná se hlavně o jedovaté ropušnice a odrance, kteří vypadají jak kus kamenu a zblízka připomínají staré ježibaby. Jim velmi podobní jsou rozedranci z čeledi Antennariidae, ale na rozdíl od ropušnic jsou spíše neškodnými roztomilými příšerkami.

Žijí v tropických a subtropických vodách (mimo Středozemního moře). Ve studených mořích pak nalezneme ještě jejich další příbuzné - mořské ďasy. Společně tvoří řád Lophiiformes. Rozedranec není vůbec jedovatý a ani nebezpečný, přesto si ho spousta lidí s jedovatými ropušnicemi plete. Stejně jako oni se umí výborně maskovat. Zbarvením a tvarem těla připomíná kus korálu nebo mořské houby. Dokáže své zbarvení i mírně měnit a přizpůsobit se svému okolí ještě precizněji. Na jeho těle se dále nachází drobné výběžky, skvrny a prohloubeniny což ještě lépe dotváří iluzi korálového útesu. Všechna tato maskování mu slouží k tomu, aby nerušeně mohl ulovit nějakou kolem plující kořist.

Ke zvýšení své lovecké úspěšnosti si rozedranec pořídil ještě rybářskou udičku, která mu čouhá z hlavy. Jedná se v podstatě o anténku, na jejímž konci se kýve roztřepený konec připomínající červíčka, drobného korýše nebo rybku. Tento útvar vznikl přeměnou jednoho ze tří trnů hřbetní ploutve na hlavě, které jsou zároveň důležitým rozlišovacím znakem od ostatních mořských ďasů. Rozedranec tak jako rybář láká svou potenciální kořist na návnadu. Nehybně sedí na útesu, kameni či kousku lana a čeká na neopatrnou rybu. Přitom se opírá o speciálně uzpůsobené prsní ploutve vypadající jako kráčivé nohy. Často také imituje trávu a vlní se společně s mořskými stébly trávy v rytmu vln. Unikátním druhem je Histrio histrio, který žije na plovoucích řasách rodu Sargassum.

Některé druhy jsou drobné kolem 10cm, jiné mohou být až 40cm veliké. Živí se dravě, chytají převážně rybky a korýše. Když se kořist přiblíží velmi blízko, rozedranec otevře svou tlamu a kořist vcucne. Vytváří opravdu velký podtlak, takže lov trvá zlomek sekundy. Celý svůj úlovek pak postupně pozře. Dokáže dokonce sníst i jedovatého perutýna stejně velkého jako je on sám. Podtlak vytvořený během lovu způsobí, že se perutýnovi jedovaté ostny přitisknou k tělu a rozedrance nepobodají. Rozedranci nedokáží dobře plavat. Po dně se přemisťují spíše jakousi chůzí za pomoci již zmíněných přeměněných ploutví. Další možností je tzv. tryskový pohon, kdy ryba vypouští vodu z malého otvoru za a pod břišními ploutvemi.

Pro své dokonalé maskovací schopnosti je téměř nemožné rozedrance najít. K setkání s ním je tedy nutné mít bystré oči a trochu štěstí. Avšak vzhledem k jejich omezené pohyblivosti a jisté teritorialitě je možné již nalezeného jedince pozorovat i po několik týdnů.

Největší druhové rozmanitosti dosahují v Indickém oceánu a nejblíže k nám se vyskytují v Rudém moři. Nejběžnějšími jsou druhy velké kolem 20 cm, jako jsou Antennarius commersoni a Antennarius pictus lišící se délkou anténky, která je u prvního druhu delší než druhý trn hřbetní ploutve a návnadou je malý bíle průhledný útvar s dlouhými výběžky. U druhého druhu je anténka 2x delší než druhý trn hřbetní ploutve a návnada vypadá jako roztřepená kulička. Navíc má na ocasní ploutvi většinou 3 světlé skvrny. Mezi menší často nalézané druhy patří Antennarius dorehensis, Antennarius coccineus a Antennarius nummifer. Liší se mimo jiné opět ve tvaru návnady a délky anténky.

(Výborná stránka pro identifikaci jednotlivých druhů www.frogfish.ch)

Infobox
V roce 2009 byl objeven nový druh Histiophryne psychedelica v hloubce mezi 5 a 7m na Ambonu a Bali v Indonésii. V zátoce, kde panovaly celkem silné proudy, se zvířata schovávala mezi korály téměř kompletně obrostlé sumkami, houbami a řasami. Tento rozedranec má po celém těle bílé proužky a unikátní stavbu hlavy, která je plochá s rozšířenými tvářemi.