Thistlegorm

Dvě třetiny zemského povrchu je tvořeno moři a oceány. Tato místa skrývají mnohá tajemství, která dosud čekají na svá objevení. Mořské dno je poseté mnoha vraky z různých období : od počátku mořeplavby, přes středověké lodě až po lodě současnosti. Mnoho jich pochází především z druhé světové války, stejně jako Thistlegorm.

Thistlegorm byl střední obchodní lodí o výtlaku 4898 tun. Byl vyroben roku 1940 v docích J. L. Thompson & Sons a určen pro flotilu Albyn Line. Byl pojmenován Thistlegorm jako poslední loď ze série začínající na Thistle-. Pod vedením kapitána Whiffilda na něm sloužilo 49 námořníků. 9.4.1940 byl vyslán do války pro armádní účely. Od počátku jeho služby ho pronásledovala smůla, již při jeho druhé plavbě, po řece Plata, se stala nehoda z protiletadlovým 4,7 palcovým dělem, při zkoušce se v něm zasekl náboj a museli ho improvizovaně odpálit, náboj dopadl jen kousek od lodi. Třetí plavba byla do západní Indie s nákladem cukru a rumu, po cestě nastal problém s parním kotlem a loď musela být dva měsíce v opravována Glasgow.

Čtvrtá plavba měla být zároveň jeho poslední pro armádu. Loď byla naložena municí, granáty, vozidly, motorkami, tanky, vlakovou soupravou a dalším vojenským materiálem. Náklad byl určen pro spojenecké vojsko v severní Africe, ale cesta do Středozemního moře byla pro spojenecké lodě uzavřená, proto trasa vedla kolem celého Afrického kontinentu a Rudým mořem. Thistlegorm právě kotvil v oblasti Sh`ab Ali v Rudém moři a čekal na povolení k proplutí Suezským průplavem. Ve stejnou chvíli z Kréty odstartovaly dva německé bombardéry typu Heinkel He 111 letky 11/KG26, kteří měli za úkol potopit loď Queen Marry, nacházející se právě v Rudém moři se 12 000 australskými vojáky na palubě, směřující na severoafrickou frontu.

Kvůli nepřízni počasí a špatnému spojení piloti svůj cíl nenašli a tak se vraceli zpátky. Když přelétávali nad Suezem spatřili kotvící loď a rozhodli se, že na ni svrhnou bomby původně určené pro ,,Queen Marry“… kotvící lodí byl Thistlegorm stále čekající na povolení k proplutí. Ve dvě hodiny ráno 6. října 1941, den před svým vyložením, byl zasažen dvěmi bombami, jedna dopadla do muničního skladu a výbuch rozthl loď na dvě části. Ihned se začal potápět, ani ne za deset minut ho mořská hlubina sevřela do své náruče. Thistlegorm byl tedy ve špatnou dobu na špatném místě. Jeho posádku zachránila nedaleko kotvící HMSCarlisle, nepřežilo 9 lidí. Dokonce ani němečtí piloti nezůstali za svůj čin nepostrestáni, nad Středozemním mořem byli sestřeleni spojenci a do konce války zůstali v zajetí. Když se Thistlegorm potápěl jeden z členů posádky - Angus McLeay - hrdinně obětoval svůj život pro záchranu námořníka, který ležel v bezvědomí v plamenech pod navijákem na kotvu .Za tento čin byl posmrtně vyznamenán Georgovou a Lloydovou válečnou medailí za statečnost na moři.

I přes tak pestrou minulost byl Thistlegorm neznámým, jeho vrak byl po mnoho let pouze útočištěm pro mořské živočichy: především pro velké kanice (ti se zdržují pod lodním šroubem v hloubce kolem 31m), barakudy, které jsou ve velkých hejnech v proudu kolem lodi, a i pro jiné druhy velkých ryb jako jsou kranasové, netopýrníci a chňapalové. Uvnitř vraku a pod různými pláty jsou velké murény a úhoři. Často objevíte nahožábré plže, hlavně: hvězdnatku čtyřbarevnou, bradavce modrého a polyceru velkorohou. Občas potkáte pyskouna obrovského nebo dokonce delfína či žraloka.

Mnoho potápěčů z celého světa se sem sjíždí, aby se seznámili s historií a kouzlem tohoto vraku. Thistlegorm je dlouhý 126m a široký 17,5m. Paluba je v hloubce 17m a kýl ve 30m, proto je dostupný pro rekreační potápěče. Potápěči musí sestupovat pomocí sestupových lan uvázaných k vraku lodi vzhledem k často se vyskytujícím mořským proudům, stačí malá nepozornost a silné proudy vás odnesou daleko od vraku i od vaší potápěčské lodi. Při sestupu se před vámi pomalu objevuje siluleta vraku, je to nádherný pohled. Postupně rozeznáváte tvar i jeho jednotlivé části. Na přední palubě se nachází obrovský naviják na kotvy. Když sledujete kotevní řetěz až k okraji vraku, uvidíte ho padat stále hlouběji až na samotné dno - vrak je stále ukotvený jako kdysi. V místě centru exploze, jsou vidět převrácené tanky, munice, rakety a náklaďáky. Na Thistlegormu stále naleznete nevybuchlé hlavice, proto je zde namístě velká opatrnost. Téměř dvacet metrů od leveboku byla výbuchem vymrštěna lokomotiva, která byla součástí vlakové soupravy určené do Afriky. Na zádi jsou dva kanóny a obrovský lodní šroub. Vplutí do vnitřku vraku a nákladového prostoru vyžaduje od potápěčů již značné zkušenosti, znalosti a dodržování pravidel bezpečného potápění při průniku do vraků. Pozornost upoutají především armádní auta, motorky a další vojenský materiál : obuv, šatstvo, nářadí, náhradní díly a motory do letadel.. Pokud máte rádi fotografování nebo filmování přijdete si na své.

Ne vždy se však Thistlegorm těšil takovéto pozornosti. Několik měsíců po svém potopení už o něm nikdo nevěděl. Až v roce 1952 se opět dostal na světlo světa. Objevil ho při svých výpravách po Rudém moři Jacques Cousteau na své lodi Calypso, avšak Cousteau se obával o budoucnost vraku, s ohledem na dobrodruhy a vykradače, proto úmyslně uvedl špatné informace o jeho posledním odpočinku. Tak Thistlegorm opět upadl v zapomění. Nikdo o něm neměl tušení až do roku 1992, kdy byl znovu objeven. Od té doby se stal nejvyhledávanějším a jedním z nejslavnějších vraků Rudého moře. Stal se cílem pro mnoho sportovních a rekreačních potápěčů na celém světě. Také mnoho potápěčů z české republiky již tento světoznámý vrak navštívili, někteří i vícekrát, a stal se pro ně nezapomenutelným zážitkem a hezkou vzpomínkou na potápění v Rudém moři.